Na zásadní otázky jsme se zeptali odborníka

Na otázky odpovídá advokát a zkušený insolvenční správce Mgr. Bc. David Vandrovec:

1) CO BY JSTE VĚŘITELŮM DOPORUČIL NEPŘEHLÉDNOUT A ROZHODNĚ NEIGNOROVAT?

1. V současné době běží věřitelům lhůta pro přihlášení pohledávek. Tato lhůta skončí 12.7.2023, věřitelé, kteří tuto lhůtu promeškají, nebudou mít již možnost své nároky proti EHM nijak uplatnit, neboť ze zákona nelze promeškání této lhůty prominout. Insolvenční soud pozdně podanou přihlášku musí odmítnout a neexistuje žádný opravný prostředek, jímž by se takovému rozhodnutí soudu dalo úspěšně bránit.

2. Věřitelé by nicméně měli mít na paměti, že je třeba jejich nároky uplatnit co nejdříve. V případě EHM jde o velmi specifické řízení, které je zvláštní tím, že se očekává extrémně vysoké množství věřitelů a s tím i spojený extrémně vysoký počet uplatněných nároků. Všechny přihlášky přitom musí insolvenční správce přezkoumat a zveřejnit své stanovisko v insolvenčním rejstříku ještě před tzv. přezkumným jednání (viz. níže). Je zřejmé, že insolvenční správce je vystaven extrémnímu časovému a pracovnímu náporu a lze očekávat, že nebude možné kapacitně tak vysoký počet přihlášených nároků přezkoumat tak, aby mohly být zařazeny k prvnímu přezkumnému jednání. Tyto nepřezkoumané nároky, resp. věřitelé s takovými nepřezkoumanými nároky, nebudou mít automaticky právo hlasovat na schůzi věřitelů a budou muset o udělení takového práva požádat insolvenční soud ještě před schůzí věřitelů, která o udělení takového práva nakonec rozhodne. Může se tedy stát, že věřitelé s nepřezkoumanými nároky nebudou moci uplatnit svá hlasovací práva.

3. Aby to ale nebylo moc jednoduché, je třeba říct, že lhůta 12.7.2023 se týká převážně těch klientů, kteří již odstoupili od smlouvy (a samozřejmě dalších věřitelů, kteří neuzavřeli smlouvu o dílo a mají s EHM jiný vztah, např. dodavatelé apod.). Ti, kteří od smlouvy o dílo ještě neodstoupili, nemusejí své nároky nyní nutně přihlašovat a mohou vyčkat až na další kroky EHM nebo insolvenčního správce ohledně toho, zda bude jejich smlouva splněna, či nikoliv (k tomu viz. dále)

K výše uvedenému ještě malá poznámka. Insolvenční soud dal správci lhůtu pro předložení seznamu přezkoumaných nároků do 13.8.2023, tedy pouhý měsíc od konce lhůty. Je přitom naprosto běžné, že soud zašle insolvenčnímu správci přihlášku věřitele s nějakým zpožděním. Je navíc běžné, že většina věřitelů využívá lhůtu pro podání přihlášek až do jejího konce a může tak snadno dojít i přehlcení samotného insolvenčního soudu a jeho pracovníků. A může se tak tedy stát, že insolvenční správce dostane od soudu přihlášky až krátce před soudem uloženou lhůtou, nebo i po ní.

Závěr: Pokud jste již odstoupili od smlouvy, neváhejte a nečekejte s uplatněním svého nároku. Učiňte tak co nejrychleji, abyste si zachovali co nejvíce možností domoci se svých práv a nároků.

 

2) CO SE BUDE DÍT DÁL?

1. Na termín 29.8.2023 od 10:30 insolvenční soud nařídil tzv. přezkumné jednání (co je přezkumné jednání – viz. níže) a bezprostředně po něm se má konat schůze věřitelů (co je schůze věřitelů – viz. níže).

2. Zde je nutné uvést, že soud žádá věřitele, aby soudu do 20.7.2023 sdělili, zda se budou účastnit osobě, nebo prostřednictvím svého zástupce, neboť opravdu žádný soud v České republice nedisponuje jednací místností, která by dokázala pojmout tisíce věřitelů, které v tomto řízení lze očekávat. Je tedy možné, že pokud se budou chtít tyto tisíce věřitelů schůze účastnit, soud odročí jednání na jiné místo (nabízí se Národní dům na Vinohradech, který je v podstatě hned vedle soudu a už tam probíhalo stejné jednání ve věci Sazka). Insolvenční soud tak žádá věřitele, aby do 20.7.2023 avizovali soudu na e-mailovou adresu insolvence.ehmalina@msoud.pha.justice.cz, zda se schůze věřitelů zúčastní (uvedením jména příjmení a čísla přihlášky dle insolvenčního rejstříku v oddíle P – např. „Jan Novák , přihláška P123 – účastním se“) event. písemným podáním adresovaným soudu k předmětné spisové značce – MSPH 79 INS 7166/2023).

3. Věřitelé by se také měli rozhodnout, zda si přejí tzv. doručovat zvlášť. Vzhledem ke specifikům tohoto řízení soud využil možnosti zákona a pokud věřitelé ve lhůtě do 12.7.2023 insolvenčnímu soudu nesdělí, že si přejí doručovat zvlášť, soud bude písemnosti pro ně pouze zveřejňovat v insolvenčním rejstříku. Běh lhůt pak bude počítán od zveřejnění v insolvenčním rejstříku, nikoliv od doručení věřiteli. SILNĚ TEDY DOPORUČUJI POŽÁDAT O DORUČOVÁNÍ ZVLÁŠŤ.

Tedy ve lhůtě do 12.7.2023 napsat na insolvence.ehmalina@msoud.pha.justice.cz (uvedením jména příjmení a čísla přihlášky dle insolvenčního rejstříku uvedené v oddíle P –např. „Jan Novák , přihláška P123 – žádám doručovat zvlášť poštou na adresu………. nebo do datové schránky č. …..“), event. písemným podáním adresovaným soudu k předmětné spisové značce – MSPH 79 INS 7166/2023

3) Co je přezkumné jednání?

Přezkumné jednání je takové jednání soudu, při kterém insolvenční správce a dlužník přednesou své stanovisko k přihlášeným pohledávkám. Účelem tohoto jednání je, aby se zjistilo, který z nároků je „bez vady“, tj. je jisté, že daný nárok skutečně existuje, ve správné výši i charakteristice pohledávky a který z nároků má nějakou vadu, tj. zda jej insolvenční správce, nebo dlužník popírají (popírat může i věřitel, k tomu ale až viz. níže). Nároky, které dlužník ani insolvenční správce nepopírají, jsou tzv. „zjištěny“ a ty, které popřou, jsou „popřeny“. Důsledkům popření a následné možnosti řešení nemá nyní smysl řešit, i tak je to složitá materie, takže se tomu budeme věnovat až se bude blížit čas, kdy to bude aktuální.

Výsledek přezkumného jednání je základem pro další vývoj v řízení, neboť od tohoto výsledku se odvíjejí práva jednotlivých věřitelů jednat na schůzi věřitelů. Obecně totiž platí, že hlasovat na schůzi věřitelů mohou pouze věřitelé se zjištěnými pohledávkami (je-li např. zjištěna jen polovina přihlášené částky, může věřitel automaticky hlasovat jen touto zjištěnou polovinou). U těch, které byly popřeny, nebo nebyly zjištěny z jiného důvodu (nezařazeny k přezkumnému jednání z důvodu přehlcení kapacity soudu, insolvenčního správce atd. atp.), může věřitel požádat insolvenční soud o přiznání hlasovacích práv.

4) Co je schůze věřitelů?

Schůze věřitelů má předem dané body programu a je tedy zřejmé o jakých otázkách budou účastníci této schůze (tj. věřitelé) rozhodovat. Věřitelé se mohou této schůze účastnit osobě, případně prostřednictvím svého právního zástupce.

Rozhodnutí o hlasovacím právu věřitelů, jejichž pohledávka byla popřena, nebo nebyla dosud zjištěna – hlasují jen ti, co již byli zjištěni a rozhodují tak o udělení možnosti hlasovat i ostatním věřitelům

Volba věřitelského výboru, případně rozhodnutí o tom, zda bude ponechán ve funkci prozatímní věřitelský výbor – účastníci schůze věřitelů budou rozhodovat o tom, zda ponechají prozatímní věřitelský výbor ve funkci a pokud neponechají, tak budou rozhodovat o tom, zda zvolí věřitelský výbor jiný, o kolika členech (minimálně 3, maximálně 7) a v jakém složení. Členem věřitelského výboru se může stát kterýkoliv přihlášený věřitel s tím, že nezajištění věřitelé by měli mít v tomto orgánu většinu. Pokud nebude věřitelský výbor vůbec zvolen, jeho funkci vykonává insolvenční soud.

Zpráva insolvenční správce o jeho činnosti a vyjádření se k vhodnosti dlužníkem navrhovaného způsobu řešení úpadku, zpráva prozatímního věřitelského výboru o jeho dosavadní činnosti – Zde věřitelé o ničem nerozhodují. Obě zprávy by měly být zveřejněny předem, takže si je mohou věřitelé prostudovat již před schůzí věřitelů a mohou vznášet na správce i členy věřitelského orgánu dotazy týkající se fungování dlužníka atd. atp.

Rozhodnutí věřitelů o způsobu řešení úpadku (konkurs nebo reorganizace). – Jde o dva základně odlišné způsoby řešení úpadku. Ze zákona vyplývá, že reorganizace by měla nabídnou věřitelům vyšší uspokojení než konkurs a reorganizace se tak jeví z hlediska uspokojení věřitelů vždy jako výhodnější. Důležité je mít na paměti, že reorganizaci je (v případě, že se zjistí, že dlužník nepostupuje v souladu se zákonem, že se děje něco nekalého apod.) možné přeměnit v konkurs. Opačně, tedy přeměnit konkurs v reorganizaci, nelze. Konkurs je tedy vždy definitivní řešení, které nemusí být z hlediska uspokojení věřitelů vždy nejvhodnější. Opět, v této fázi nemá smysl se pouštět příliš do podrobností, na to bude ještě dost času, abychom si rozdíly vysvětlili, takže jen ve zkratce:

2. 3. 4. 1. Dlužník požádal o povolení reorganizace. Pokud mu schůze věřitelů vyhoví, insolvenční soud vydá usnesení o povolení reorganizace a udělí dlužníkovi lhůtu 120 dnů k předložení reorganizačního plánu. Tuto lhůtu lze ještě jednou o 120 dnů prodloužit. Plán pak musí schválit další schůze věřitelů a pokud jej schválí, dlužník musí postupovat podle plánu a plnit věřitelům tak, jak jim to slibuje tento plán.

         2. Pokud věřitelé neschválí reorganizaci, budou hlasovat o tom, zda bude prohlášen konkurs na majetek dlužníka. Konkurs je obvykle provázen ukončením činnosti podniku dlužníka, prodejem majetku a celkovou likvidací dlužníka. Nicméně i zde je možné použít sanační řešení, tj. prodej dlužníkova podniku, pokud tento má vyšší hodnotu, než je součet hodnot všech položek dlužníkova majetku. A právě tato otázka je hned dalším bodem schůze věřitelů EHM, tj. rozhodnutí o tom, zda se prodá celý podnik dlužníka, pokud bude prohlášen konkurs.

Hlasování o určení osoby znalce pro ocenění majetkové podstaty – toto je nezbytné rozhodnutí. Znalec musí určit hodnotu majetkové podstaty a z toho vyplývající očekávané uspokojení věřitelů v konkursu a v reorganizaci. Věřitelé pak mohou sami porovnat, zda se jim v reorganizaci nabízí vyššího plnění než v konkursu. Opět, i když bude povolena reorganizace, lze ji „překlopit“ do konkurs. Opačně nikoliv.

Hlasování věřitelů o možném odvolání dosavadního insolvenčního správce a volba nového – zde se mohou věřitelé rozhodnout, zda soudem ustanovený insolvenční správce má jejich důvěru, či zda si přejí jiného. Pokud nebude mít správce důvěru věřitelů, mohou jej odvolat, nicméně navrhovatel odvolání insolvenčního správce musí předložit současně návrh na ustanovení nového insolvenčního správce. Dlužník musí mít svého správce po celou dobu insolvenčního řízení od úpadku.

Věřitelé mohou nicméně hlasovat o některých bodech (vyjma rozhodnutí o způsobu řešení úpadku) i prostřednictvím hlasovacího lístku. Tj. nemusí se nutně účastnit schůze věřitelů, ale v takovém případě nebudou rozhodovat o tom, zda bude konkurs, nebo reorganizace.

5) Co bude se mojí smlouvou o dílo? Dodělá Malina mou FVE/TČ?

Předně je třeba uvést, že smlouvy, které Malina uzavřela se svými klienty, jsou platné a účinné i po zahájení insolvenčního řízení, zjištění úpadku a rozhodnutí o něm. Důležitý moment nastává až s rozhodnutím o způsobu řešení úpadku, tedy s rozhodnutím o tom, zda bude reorganizace, nebo konkurs.

V reorganizaci má dlužník podle ust. § 330a insolvenčního zákona možnost oznámit svým klientům, že smlouvu nesplní. Dlužník má na toto oznámení lhůtu 30 dnů od povolení reorganizace a navíc tak může učinit jen se souhlasem věřitelského výboru. Pokud tedy dlužník neoznámí, že smlouvu nesplní, mohou jeho klienti očekávat, že dlužník tyto smlouvy bude v budoucnu plnit.

V konkursu platí něco obdobného, ale v trochu jiném gardu. Zde o plnění smluv rozhoduje podle § 253 insolvenčního zákona insolvenční správce a ten má opět lhůtu 30 dnů od prohlášení konkursu. Ovšem na rozdíl od dlužníka v reorganizaci, insolvenční správce v konkursu oznamuje splnění smlouvy. Z toho vyplývá, že pokud klient ve lhůtě 30 dnů od prohlášení konkursu neobdrží oznámení o tom, že správce smlouvu splní, platí, že odmítl plnění.

V případě, že klientovi nebude smlouva splněna (tj. v reorganizaci mu dlužník oznámí, že smlouvu nesplní, nebo v konkursu správce neoznámí, že splní), má tento věřitel lhůtu 30 dnů od uplynutí lhůty pro oznámení o nesplnění (nebo neoznámení o splnění) pro přihlášení svých nároků vyplývajících z toho, že mu nebude splněna smlouva (tj. vznik škody atd. atp.)

6) Musím si své nároky proti Malině přihlašovat už nyní?

Záleží na tom, zda bylo odstoupeno od smlouvy, či nikoliv.

Ti klienti, kteří řádně odstoupili od smlouvy postupem, který smlouva předpovídá (čl. 4.3.), by si svůj nárok přihlásit rozhodně měli ve lhůtě 12.7.2023, neboť je zřejmé, že smlouva splněna již nebude.

Ti klienti, kteří od smlouvy ještě neodstoupili a smlouva stále běží (např. proto, že EHM má stále lhůtu na dokončení díla a nelze tedy od smlouvy odstoupit dle č. 4.3. smlouvy), mají ještě naději, že EHM smlouvu splní. O tom, zda bude splněna či nikoliv, se bude rozhodovat později a v případě, že bude jasné, že smlouvu EHM nesplní, je možné nároky přihlásit později.